Club penguin forum

V zajetí plazů – Část první
napsal mv100

„Tady je další,“ řekl Jet Pack Guy a otevřel dveře.
„Zvláštní,“ pronesl Mv100, „tohle je dost nevybavené.“
Mv100, Jet Pack Guy a Dot byli na rutinní prohlídce iglú, ve kterých se údajně páchaly trestné činy. Tuhle prý někdo týral puffly, jinde zase vyráběli nelegální mince.
„Tady bych teda bydlet nechtěla. Je to tu malé a skoro žádný nábytek,“ řekla Dot.
„Máš pravdu. Na první pohled nic divného. Ale,“ namítl Mv100 a poklepal na stěnu iglú, „vevnitř zdí je železo. Dokonce i v podlaze.“
„Proč?“ zajímal se Jet Pack Guy.
„Někdo chtěl, aby se nic nedostalo dovnitř nebo ven,“ usoudil Mv100.
„Ale co by se mělo pohybovat? Vždyť je tu jen jedna židle a postel,“ přemýšlela Dot.
„Těžko říct. Třeba je to obrnění proti útoku zvenčí.“
„Hm…“



Zbytek příběhu si můžete dočíst na stránce http://agentskepribehy.cz/6rada/plazi/1cast

V zajetí plazů – Část druhá
napsal mv100

„Zatéká sem,“ ušklíbla se Dot, když si povšimla, že má mokré boty.
„Jo, to je čím dál častější,“ přitakal Mv100 a posvítil kolem dokola. „Člověk by řekl, že se tenhle ostrov jednou potopí. Půjdeme doprava nebo doleva?“
Chodba vedla do dvou různých směrů. Bylo na agentech, kterým se vydají.
„Máte někdo kompas?“ zeptal se Jet Pack Guy.
„Můžeš použít ten na mobi… Jo, jasně, žádný signál,“ uvědomil si Mv100. „Nemám.“
„Já taky ne,“ oznámila sklíčeně Dot.
„Tak to risknem,“ rozhodl Jet Pack Guy. „Kde vypadá podlaha víc ošoupaná? Tam asi všichni chodili.“
Mv100 si klekl a zblízka prohlédl kamenné podloží. Chodbička byla malá, sotva tři metry široká a ještě méně vysoká. Strop byl podepřen trámy, podobně jako některé části dolu.
„Vlevo vypadá hladší,“ řekl potom.
„Tak tedy doleva,“ pokrčila rameny Dot.



Zbytek příběhu si můžete dočíst na stránce http://agentskepribehy.cz/6rada/plazi/2cast

V zajetí plazů – Část třetí
napsal mv100

„Pane, máme zajatce,“ pokusil se Markus opatrně oslovit svého pána.
„Jaké? Odkud?“ zavrčel šéf.
Markus nevěděl, kde začít dřív. Uvěří mu vůbec, že jsou to tučňáci?
„Jsou z Clubu Penguin, pane. Zdá se, že našli naše tunely.“
„Cože?“ zakřičel vrchní mafián a prudce se otočil na svých dvou želvích nohách. „Jak je mohli najít? Konstruktér sliboval, že systém dovnitř pustí jen studenokrevné organismy!“
„Myslím, že jste ho špatně pochopil, pane. Chtěl tu funkci přidat, ale přece tehdy ‚náhle uklouzl‘ a…“
„Už vím, chápu, chápu,“ uklidnil se trochu mohutný želvák a zadíval se do dálky. Jeho organizace – mafie, dalo by se říct – nabízela majetným klientům různé nelegální služby. Teď zrovna pracovali v největší tajnosti na jedné zakázce na Clubu Penguin a stejně byla objevena. Tohle se mu vůbec nelíbilo.



Zbytek příběhu si můžete dočíst na stránce http://agentskepribehy.cz/6rada/plazi/3cast

Ahoj, už 4 roky tu píšeš super příběhy, za to tě fakt uznávám.. Máš i stránku kam to dáváš.. Opravdu super práce .. Vím že ty sem chodíš už od těch starších webů a fór, ale tohle je asi věc kterou si od tebe nejvíc pamatuji

Jé, fsf je zpátky Díky za uznání

Vlastně už je to šest let, na starém fóru vyšly první dvě řady, jenže pak se smazala celá databáze.

V zajetí plazů – Část čtvrtá
napsal mv100

„Tudy!“ zakřičel Jet Pack Guy a prudce zabočil doprava. Za agenty běželo asi patnáct želv v oblecích s pistolemi v ruce. Tučňáci se sice teoreticky učili, co dělat, když má nepřítel zbraň, ale ve skutečnosti takový postup málokdy používali a za tu dobu už jej skoro zapomněli.
Ozvala se palba a nad Dot spadlo trochu omítky.
„Musíme se schovat!“ volal Mv100.
„Ale kam?“ odpovídal Guy.
„Někam, kde je hodně davu!“ napadlo Mv100. Sám věděl, že je to hloupost. Vždyť vůbec neví, kam želvy hodně chodí!
„Do toho výklenku!“ rozkázala Dot, když si všimla malé mezery mezi domy. Ostatní poslechli a ztišili dech. Za pár chvil proběhly želvy kolem, ani si jich nevšimly.
„Brzo jim to dojde,“ upozornil Mv100 a opřel se o zeď.
„Nemáme kam utéct. Než se dostaneme k nějakému přístavu nebo Jet Packu, určitě si nás najdou,“ řekla Dot a rozhlédla se kolem.



Zbytek příběhu si můžete dočíst na stránce http://agentskepribehy.cz/6rada/plazi/4cast

6 let, to je hrozný co..
Neděkuj)

Ostrov pod vodou: Část první – Fiasko
napsal mv100

Výstaviště na Želvím ostrově bylo zaplněné až po okraj. Mezi stánky se procházely stovky vědců i laiků ze všech možných krajů světa. Tučňáci, lišky, želvy i pandy, ti všichni se sem vydali, aby spatřili nejnovější vynálezy a technické novinky.
„Tohle je moc pěkné,“ skláněl se jeden lišák nad přístrojem, pojmenovaným Zemětřesometr 3005, „ale nějak se mi nezdá, že to funguje. Proč 3005? Myslel jsem, že vy máte ve zvyku končit své názvy na 3000.“
„Jistě, ale tohle je nová generace. Oproti předchozí verzi dokáže detekovat i vlny tsunami!“ chlubil se majitel vynálezu.
Okolo stojící vědci se rozesmáli.
„Detektor zemětřesení vám beru, kolego, ale tsunami? To byste byl opravdu génius!“ chechtal se jeden.
Vynálezce Zemětřesometru se zamračil. Otočil se na svého pomocníka a něco mu pošeptal. Ten jen němě přikývl.
„Pokud nevěříte, můžeme vám ukázat přístroj v běhu. Je velmi přesný, jak sami uvidíte,“ rozhlásil pomocník.
„Opravdu to chceš dělat?“ zeptal se ještě jednou Mv100 Garyho. „Co když se něco pokazí? Budeš pro smích!“
„Nenechám si líbit tyhle řeči. Tvrdí, že kdyby to fungovalo, byl bych génius. Tak ať vidí, že funguje,“ odpověděl rozzlobeně Gary.



Zbytek příběhu si můžete dočíst na stránce http://agentskepribehy.cz/6rada/pod_vodou/1cast

Vstoupili jsme do posledního příběhu této řady a také dnes máme šesté narozeniny Agentských příběhů!

mv100 píše:

dnes máme šesté narozeniny Agentských příběhů!

velmi zajímavé je že je už šest let píšeš
jak si to vydržel

Občas těžko