Member navždy

[Klofoun]

Znáte to ,v oranžovým triku s kafem v ruce si jdete sednout na lavičku ve městě a za chvíli příjde tučňák. Takovej je to módní, ten nafoukanej.Jedním slovem:member.A říkáte si já si ho zasloužím víc.
Ani se nevytratí úplně a je tu další.Ještě horší ,módnější a ke všemu s hromadou pufflů.Teď se naštvete ještě víc:Já si toho membra zasloužím o hodně víc!křiknete si v duchu.Tučňák odejde,ani se s vámi nebaví. A jakby ne ,když nejste in.Za chvilku přijde třetí horší než oba dva předchozí dohromady.Ten na vás plivne žvýkačku s vanilkovou příchutí,to vás tak naštve až řeknete si v duchu: Chci membra a to navždy! pak ten blbec odejde.A zachvíli přijde tučňák podobný tomu vašemu a slušně pozdraví:Ahoj! to vás uklidní a začnete si povídat.Tučňák však spěchá do divadla a odejde ,sice se rozloučí ,ale pořád vám přijde jako ti předchozí.Den,za dnem to tak je a už vás to naštve tak ,že byste si klidně skočili do moře a připojili k Herbertovi.Ale něco by vás sem pořád táhlo a to samota a stesk.Někdo si říká o membrech že jsou to ti vždy nafoukaní,módní a zlí tučňáci.Mnohé noviny píší ,že se z nich stávají i zloději aby toho měli ještě víc.To je naštve tak že se z nich opravdu zloději stanou.Tak si tak zase sedíte ostatně jako každý den a pořád se to opakuje.A hlavně ta věta : Chci membra a to navždy!čtete si noviny že bos member-zlodějů se svými kumpány zase zdrhnul.Popíjíte tu vždy stejně hnusnou kávu a říkáte si Chci membra na vždy díváte se na ty hnusáky a uvědomujete si co se s nimi vlastně stalo.Oni takoví přece vždycky nebyli. Měli svoje věci,kamarády... a u tohodle slove se zarazíte.Kamarádi,kamarádi,kamarádi žádné jste nikdy neměli.Vždyť jak taky asi když jsou všichni membři.Možná.... bych to mohl přece jenom zkusit. Pokračování příště....

[Klofoun]

Seberete všechnu odvahu a jdete do místa plného membrů.Do školy.Tam vzdorujete všem pizzám,papírkům i smíchu.Napíšete na tabuli:Hledám kamaráda!přijde za vámi tučňák.Pozdraví a začnete si povídat.Zapomenete na tu strašnou větu:Chci membra a to navždy!a taky zjistíte že ten s kým si povídáte má rád mancalu.Vy jsi taky občas chodíte zahrát ,ale kde najít nemembra.Jdete si zahrát volleyball a zase jen chvíli.A zase to začne:Chci membra a to navždy,protože tučňák se musí jít učit.Jdete za ním a on vás pozve k sobě do lavice.Tam ale sedí ten módní nafoukanej tučňák s hromadou pufflů.Toho znáte a radši jdete ke skřínkám.Aniž byste to tušili jdete ke skřínce toho hodného s kterým jste si povídali.Tučňák se vymluví učitelce na to že si zapomněl doma gumu a jde ke skříňce.Tak dnes odpoledne ,mám volno tady je adresa. Pokračování příště ....

[Ccdn]

Zatím to vypadá fakt dobře! Jen by ses mohl trochu zaměřit na ten styl a mezi věty psát mezery a přímou řeč ("Ahoj, já jsem...") označit uvozovkami. Takhle se to trošku hůře čte, ale číst se to pořád dá. Těším se na další díl

[Klofoun]

Jo,dobře já to nějak vychytám ,ale asi to musí být vážně dobrý,protože to má like i od Lisureda.

[Lisured]

Jo,dobře já to nějak vychytám ,ale asi to musí být vážně dobrý,protože to má like i od Lisureda.

Zase bych se tolik nepřeceňoval. Námět se mi sice zdá zajímavý, ale stále je tu velký prostor ke zlepšení – zejména, jak píše ccdn, co se typografie týče.

[Klofoun]

Jdete ulicí s pozlaceným chodníkem,tou nejznámější ve které bydlí jen membři s členstvím na rok.
Ách,vzdychnete si "To nebyl dobrý nápad",ale co zkusím to.V té ulici se pořádají ty nej nej nej párty. Přijdete k domu číslo 292 a vzpomenete si:"Vždyť v tomhle iglů kdysi bydlel ten nejznámější member!"Ale toho byste teď měli hledat na druhé straně...na tom šedém ušpiněném chodníku.

Zvonek je takový obyčejný,ničím výjimečný."Haló"zavoláte."Tak tě tu vítám odlož si boty sem".
"Když,když,když..já jich moc nemám." Na to jsem zapoměl ,ono to není tak dlouho co tu bydlím." Fakt? "Jo ,jo "taky jsem chtěl membra takzvaně "navždy",ale to prostě nejde.Docela mě nepřekvapuje že chceš členství.Vejde domů jde někam jinam a za chvíli se vrátí.V ruce puffla a v druhý mikinu."To si vem já toho mám hodně."Vy se však zarazíte.Mikinu pro membry, koho to kdy napadlo vzít si ji na sebe když jste normál."Proč si ji nevemeš?"máš strach tak aspoň puffla."

Ne,to ne.Posadíte se na schody a tučňák si k vám přisedne.A jak se vlastně jmenuješ?
Já se jmenuju Jackie."Jackie?"to je divný jméno ale co já mám taky zvláštní jméno.
"Chceš se napít?" No žízeň máte,ale nechce se vám rušit kamaráda a tak odpovíte:"Ne,díky"
"Hmm,už je hodně hodin."radši jdi domů."Aáále mě je kosa!"
"Vem si tu mikinu zítra mi ji třeba vrátíš"
A tak začalo veliké přátelství......

[Klofoun]

Jdete černou ulicí...všude temno.Domy,už dávno mají zhasnuto.Jdete si nekončící tmavou ulicí a vzpomínáte co jste dneska zažili,od školy... Ale to už jste u vašeho domu a je vám jedno že v ruce máte černého puffla a na sobě modrou mikinu.

„Chce se mi spát! “vejdete na před zahrádku vašeho domu a začnete otevírat dveře,sice pomalu,ale ano.„Zamknuto?“mumláte si. „To není možný“a začnete prohledávat kapsy.Nešťastnou náhodou zakopnete o kámen.„Auu!“co tuu dělláá ten kámmeenn?

A usnete na chodníčku u vašeho domu.Mezitím u Jackieho:„Ajajaj někdo si tu zapoměl klíče.“
„Tak nic vezmu si teplé oblečení a donesu mu je“ale protože bylo pozdě donesl vám je Jackie až ráno.„Ách,kde se tu vzaly ty klíče?“mumlal rozespaný tučňák,kterého probudili popeláři.„Tak,co
máš zase membra,nebo kde jsi vzal toho puffla?Tys ho ukradl?“ptal se starý vousatý popelář,který měl tučňáka alespoň trochu rád.„Ne,ne,ne coo?jajajakýho pupupuffla?“

Jde,kolem vašeho domu zrovna Jackie,zastaví se a zeptá se:„Chceš si ty věci nechat,nebo mi je vrátit?“ „Aaaa kam jdeš?“ „No,do školy a zase domů ,ale dneska přijdu později,protože jdu do divadla.“A vy se ,asi ptáte kde je ta věta.Je to snad tím,že jste nevyspaní,nebo tím že...

Ať je to jak chce ,zeptáte se:„A můžu s tebou taky do divadla?“
„Jo,jistě“a zbytek dne strávíte zase spolu....
pokračování ještě dnes

[Klofoun]

Další den vstanete.Jako by to byl obyčejný den,jenže.„Háloo“ozve se z ulice.Jediný klidný den,který by mohl být.Ale co ,ostatně probouzíte se takhle vždycky.Dnes to však není obvyklé,hlavně o státním svátku.Vy se kouknete do kalendáře a tam je napsáno:1.Waay

Ne,není ,ale to přečtete rozmazaně.Pak už na vás čekají noviny s dárkem-vlajkou clubu penguin.
A v novinách stojí:První Máj,svátek všech tučňáků,kdo by čekal novinky ze světa hvězd,asi by zde našel hodně dopisů o jejich životech.No jo, kde ale máme Jackieho.

Vypravíte se ho hledat.Jdete,jdete už jste snad obešli celý ostrov.„Já,blbec“řeknete si „Vždyť jsem nebyl v jeho iglů! “Tak jo,jdete teda k jeho iglů a z dálky ho vidíte na lavičce s nějakou holkou.Ta lavička je pod třešní,což je podezřelé.Škoda že nejste agent.„Ahoj Jjjackie.“„Ccco se to ssstalo“ „Jjjá mmmyslel žžže jjsme kkkamarádi“


„Jsme,tohle je Laura moje kamarádka,jiné nemám“
„Neboj,a sedni si místo tu ještě je“řekla Laura.
„Tak,joo“bylo vám však nejasné proč to děláte.Sbíhala se bouřka,tučňáci máchali vlaječkami a vypadali že jsou šťastní.Začalo pršet.I když mokří,ale šťastní tučňáci chodili po ulici a vy jste se na ně dívali.

Prší,prší jen se leje puflík kouká na koleje,a když zrovna neprší vlásky si zas usuší,a když zrovna neprší vlásky si zas usuší....tak tuto písničku si zpívali "Májoví"tučňáci.Tak jim říkali všichni.

A věta:„Chci membra a to navždy!“se vám mezi přáteli v hlavě neopakovala.Zjistili jste že první Máj a kamarádi tuto "nemoc"dokázali vyléčit.

V dalších příbězích se budou vyprávět společná dobrodružství a cesta k vítězství.....
co si pod tímto slovem vybavujete?

[Klofoun]

Jednou takhle ráno.Jasné,že ne večer.Si jdete kolem majáku.A Laura s vámi.Jackie nemůže,musí se učit na zkoušky ze starání se o puflíky.To je jasné,že se tam říká kolik asi puffle óček sní za týden....a tak dále.Zpět k majáku.Jdete s Laurou,kolem zamračeno,ale teplo je tak jako vždycky.

No,ono není tak krásně jako vždy,ale bouřka podle předpovědi nehrozí.Tak si řeknete:„Schováme se do majáku,bůh ví co se stane.“Něco však začne na obloze jakoby "hřmít".„No tak,jdeme nebo ne?“vyzvídala Laura.Vás ten zvuk tak ohromí,že se vám moc nechce.„Noo,joo tak jdeme“řeknete s nechutí.„Co je ti,já myslela,že se taky bojíš,nebo ne?“Vy se bojíte sice ještě víc,než ona,ale za to vás zajímá,co se děje.V majáku začnete oba hrát na pohozené nástroje.„Nefidlej si jen tak na ty housle!“křikne na vás Laura.Najednou se začne otřásat zem.Všichni mlčí,není slyšet ani písknutí a najednou....

Ticho.Ano, slyšíte dobře.Ticho.„Co se to děje?“řekne Laura tichým hlasem.Nebudete tam přece jen sedět a tak řeknete:„Kouknem se ven!“Už zase kolem vás proběhne věta,ale jiná.Tentokrát je to věta:„Chci to zjistit!“pootevřete dveře a tam.......

„Coo too jakoo jeee???“je to to jediné co vy a všichni dokážete říct.Laura jde taky a dívá se na velkou díru a v ní jakousi žhavou kouli.„Ttto jje mmmeteeooritt“vypadne z tety Arcticové.„To je super napíšete do novin o té žhavé kouli!?“ptal se tučňák,který vám byl hodně povědomý.„Vždyť to je Jackie!“vypadne z vás.„Kde ses tu vzal?“
„To víš,zkoušky jsem měl levou zadní.“
„A máš je správně ?“ptala se Laura,která vypadala zvláštně.
„Jo,mám byly lehké“řekl Jackie,který začínal vypadat stejně jako Laura
„Co vám je?“vypadne z vás.
„Víš cítíme se blbě“řekne Laura s posledních sil a oba sednou na zem ,která je horká.

Jediný kdo stojí jste vy.„Já ničemu nerozumím“a to je to poslední co řeknete protože........

[Klofoun]

.....se zpod meteoritu vynoří Gary.„Příště to přistání líp naplánuji“odpoví Gary„Za všechno můžeš ty Rookie!,kdybys neotravoval ty ufony,tak by se to nestalo!“
„Oni mi chtěli sníst mojeho puffla!“
„Sim tě,nechtěli“
„Ne,ne!chtěli!“křičel na chudáka Garyho,který vypadal jakoby něco hledal.

Laura s Jackiem seděli na zemi,bez sil,bez hnutí.„Co vám je?“zepáte se.„Mají horečku!“vypadne z nějakého membra,který má u sebe lékařský kufřík.„Vypadá mile“pomyslíte si.„Možná jsem se opravdu mýlil,membři nejsou tak zlí“Ale teď jde o všechno.Protože tučňákům je čím dál tím hůř.„Co se děje?“,ale nikdo vám neodpoví.Někde začne zvonit telefon.„Kouknu se co se děje“řekne tučňák a vytáhne agentský telefon.Při odemknutí na něj však čeká nemilá zpráva:


Ha,ha ,ha mám vás 22. května na ostrov přiletí mé armády,nemáte šanci mě zničit!


„To je od protobota“řekne Gary.Rookie začne pokřikovat.„Nekřič!“šeptnou na něj tučňáci,kteří se dozvěděli o stavu Laury a Jackieho.Vy stojíte a koukáte na tučňáky s kapačkou a sněhem na hlavě.To je ta chvíle,kdybyste ze všeho nejvíc chtěli členství.Bohužel už nedoufáte ,že ho budete mít.A v hlavě se zase líhnou vzpomínky a věta:„Chci membra,a to navždy!“

„Nee,nee!“křiknete ze všech sil.„Co se ti stalo?“zajímají se všichni tučňáci ,kteří až doteď byli zticha.Rookie to pochopí jako signál k dalšímu křičení.„Nevím,vlastně nic nevím“Všichni ještě dají Rookiemu signál,aby ztichl a vezmou Lauru a Jackieho do majáku.Sbíhá se bouřka.
„Gary ty nejdeš do majáku?“zeptáte se.
„Ano ,půjdu,ale až za chvilku.“
„Ale bouřka už začíná“
„Vím,ale potřebuji zjistit ,co je náš meteorit zač.“řekne vám ,ať jdete dovnitř a tak jdete.
Maják je plný tučňáků,je zima a zahřívají se čímkoli.A vy se schováte pod rybářskou loď....